
Venku sněhu jak v Rusku, běhat nejde, plavání mě nebaví, na kolo to už vůbec není. SNB je nic moc, tak jsem zkusil oprašit běžky. Někdy před 14 dny. A fakt mě to začalo bavit, takže tak 4x do tejdne si vyjedu tady u nás na Sněžník a běžkuju si.
Dneska jsem si řekl, že jako zkusím větší okruh, aspon tak na hodinu a půl v tempu. OK. Vzal jsem to zas na uplně jinou stranu. Stopa vyjetá nadherně. Svištělo to luxusně. Nechávám za sebou všechny ty rekreační běžkaře. Do uších mi proudí výborná rychlá muzika, takže nepolevuju a držím to u huby.
Takže držím vid. Koukám na čas, od auta jsem vyrazil ve 14:40. Takže cajk na hodku a půl. Letím to takle lesem, míjím milion různejch odboček. Nezájem. Držím si směr a tuším asi, kde vyjedu. Jenže takle furt jedu a jedu a ta hlavní silnice furt nikde. Jako woe co je? Tak držím furt a na jednou super pěknej rybník. Fakt čumím, nikdy jsem o něm neslyšel. Všechno najednou uplně hezky upravený.
Nějak mi to nesedí že. No a taky že jo. Sundám sluchatka a samej skopčák. Wass’up?! Otočím se a tam cedule státní hranice. Pohoda ne. Ještě kousek a musím bejt na ty hlavní. Jedu a jakože odbočka do lesa, ale dobrej směr. Vlítnu tam. Totální FR z kopce mezi stromama. Baví mě to moc, ale najednou vyjíždím u nějaký cedule a jakože už jsem skoro v nějakym Rosenthalu.
Hmm kouknu na čas a už skoro hodina jízdy. Zkouším to ještě dál. Zas uplně nějak lesem, jedna stopa vyjetá v hrozně hlubkym sněhu. A furt kličkuju mezi hraničníma patníkama. Takže jsem byl dneska třeba 30x v německu. Najednou zjištuju, že už jako není moc světla a že cesta cesta vede uplně někam do prdele. Tak to asi okruh nebude no. Čas to obratit. Cestou zpět potkávám skopčáky, mavaj na mě, tak zastavuju. A prej asi co kam vede. Tak já na ní česky, že jako nevím, že jsem z Brna. Kouká a nechápe. Tak ukazuju na brutální sjezd a říkám: ja ja, das ist cajk, natyrlych. A jedu dál.
Nicméně začína bejt vánice, protivítr a furt větší tma. Rubu to v tempu jak šulin a snažím se najít cestu, kudma jsem přijel. Jenže všechno zaváty. No luxus. Zapínám smysl pro orientaci a jedu to pade na pade. Signal žádnej, takže to prostě muselo vyjít. Naštěstí se nějakou hroznou náhodou dostávám na louku odkud už vidím auto. Nemám sílu to objíždět a tak to beru přes louku. No co si myslíš? No jasně. Zapadl jsem na louce. Nemám sily se ani vztek, tak to prostě nějak přebrodím a blaženě usedám do auta. někdy kolem 16:15 … Stihl jsem to za skoro světla! :)
Omlouvám se, ale fotit jsem u toho fakt nestihl. A tak přikládám alespon fotky ze včera ze snb u mistra Libora, kterej má pidi vlek u baraku. A já jsi du dát asi šlofika. Ufff.




Buba
zimní připrava v DC jede moc :D
Jan 10, 2010 @ 18.40
Rob T
ghhhhhh ghh ghhhhh, cajk
Jan 11, 2010 @ 9.35