Den třetí – vejletíme

OLYMPUS DIGITAL CAMERAA je tu třetí den v Rakousku. Předpověď počasí hlásí bouřky a sem tam déšť. Jsme tak stahaný, že nám to ani moc nevadí. Zevlit na baráku ale nechceme a tak jsme si řekli, že zajedeme hodit oko na největší vodopád v Tirolsku – Stubeinfall. Z Griesu, tedy z našeho baráku, to tam je cca 15min.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ráno s Mourasem ladíme trochu naše oře, kteří si zasloužej krapét té péče. Dáváme kafíčka, kocháme se východem sluníčka. Prostě chill. Na vodopády vyrážíme dopolko hned, páč odpo měl přijít déšť. Stubeinfall je ve vesničce Oetzi, což mi něco připomínalo a po příjezdu nám bylo hned jasný, o co jde. Údajně se tu totiž našel “sněžný muž Ötzi”. No nic, dost k historii. Koho by zajímal tenhle týpek, tak tu k němu mají hodně povídání a věcí na okouknutí. Nás ale zajímaj vodopády a tak vyrážíme směr velkej kopec.

OLYMPUS DIGITAL CAMERANicméně po cca 5min. chůze se zastavujem v první hospůdce a dáváme občerstvovačku. Tedy pivo. Výborná věc na to, aby ti před výšlapem kompletně ztuhly nohy. Vodopád je cejtit ve vzduchu a tak fretkujem do kopce. Po chvilce škrábání se proti proudu je dokonce i vidět. A v tu chvíli nám je jasný, že je to fakt pan vodopád.

Nejlepší ukázkou síly téhle přírodní dominanty je asi video z jedný vyhlídky, díky které se dostanete fakt blízko k vodě. Na vrchol vodopádu totiž vede takovej železnej most, končíčí výšlapem po schodech. Nutno dodat, že nahoru se lze dostat i přes feratovou stezku, která končí přímo nad vodopádem. Což musí bejt fajnová podívaná.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Když už se vyškrábete až nahoru, tak dostanete za odměnu parádní výhled na okolí a na vodopád. Fakt to stojí za to a to propocený triko vám zase rychle uschne, nebojte ;) My se kochali cca na jedno pivo a pak jsme vyrazili dál. Nechtělo se nám jít stejnou cestou a tak jsme riskli cestičku na druhou stranu. Což pro nás znamenalo celkem dlouhou pěší tůru, která ale nikomu nevadila, páč se bylo furt na co koukat.

Měli jsme to ale jen taktak s deštěm, kterej přišel do údolí. Sjeli jsme tedy aspoň na nákup do špáru. Tam bohužel přichám o veškeré své eurové úspory, jelikož ty jejich housky se sekanou, výborný špeky, šunky atd jim tam prostě nemůžu nechat. Horší je, že je chci dovézt domu Martě. Ale ty vole, vydrž to nesežrat?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Po tom, co nám záhadně všem zmizela většina nákupu, přestalo ještě záhadnějš i pršt a začal se zas klubat punťa. Což probudilo mé fotografické choutky a chtěl jsem vyrazit ještě chytit poslední sunshining v údolíčku. Nečekal jsem, že mnou vyrazí celá naše crew. Bylo mi jich trochu líto, páč chudáci netušili, že to nebude vejlet na pět minut.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Cestou si děláme nový koňský kámoše. Doprovodili nás přes celej jejich výběh. Pokecali jsme, dali jsme společně občerstvovačku a my si to štrádovali dál. V dalším výběhu jsem ještě zahlíd krávy, na který výborně svítilo sluníčko. Bohužel pro mě, to nebyly krávy, ale mladí bejčcci a nebyli zas až tak přátelský jako ti koňové. Chvilku jsem cvakal a čuměl do foťáku, zapomněl jsem ale, že mám širokáč a že když v něm je něco už docela blízko, tak ve skutečnosti je to ještě blíž. Když jsem zved oči, tak předemnou už stál jeden bejk a netvářil se zrovna na to, že by chtěl poškrábat za uchem. Takže se omlouvám, ale na fotkách vám je asi neukážu. Radši jsem se odporoučel.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Po cca 15min chůze se dástáváme k hotýlku s mostem přes místní řekopotok, který vede do lesa, který dostal krycí název Kanada. Proč? Protože když vejdeš do tohohle lesa, tak si příjdeš jak v Kanadě. Krásný starý stromy porostlý mechem, klid, kytičky, čistej vzduch …

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Všichni tu běháme jak smyslu zbavení a řveme něco ve smyslu: “ty vole, tady je trail, tady by to šlo a ten drop a támhle ten rockgarden a hrabanka sem a hrabanka tam.” Prostě ráj. Nenecháváme se ale ukonejšit a pokračujem přírodním trailem dál, vejš. K dalšímu potoku, kterej padá z vršku jednoho štítu a kde vymletý obrovský koryto.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A že to bylo kurva do kopce. Ale ve chvíli, kdy otáčím orosenej xicht od borůvčí a vřesů a koukám směrem do údolí, vím, že to za to opět stálo. Podemnou je naše parta, koryto padající do údolí a naproti další obří kopec. Na kterym jsme mimochodem první den hledali to jezírko.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nakonec se tu zasekáváme na dobrou hodinku a dobře děláme. Sluníčko začalo zalejzat za kopce a začalo kouzlit neuvěřitelný světlo. Já tasím foťím a cvakám jak zběsilej. Tyhle fotky mi moc nejdou, takže zkouším všechno možný, abych o nic nepřišel. Vysokou clonu, nízkou clonu, podexponovat, přeexponovat atd atd. Skoro mi z toho i došel film :)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

No nic, nemůžem se tu zas zdržovat extrémně dlouho. A tak míříme dom. A víte přes co? Přes kameniliště. Že nevíte co to je? To jsme nevěděli ani my, ale Mouras byl přesvědčenej o tom, že je to ten správnej pojem. Tak trochu se toho chytáme a vymejšlíme další ptákoviny na …iště. Lesoviště, vřesoviště, konopiště, lanoviště, trailoviště … No padá to z nás jak vlasy děduvševědovi.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A najednou jsme už na cestě, kousek nad domem. Já se naposled otáčím a koukám, kde že jsme to vlastně byli a tam najednou fialový milkamraky. Naposled tahám foťák a dělám pár fotek … No co vám budu povídat, moje fotografický já bylo tenhle den celkem ukojeno …

Default Gallery Type Template

This is the default gallery type template, located in:
/data/web/virtuals/18330/virtual/www/wp-content/plugins/nextgen-gallery/products/photocrati_nextgen/modules/nextgen_gallery_display/templates/index.php.

If you're seeing this, it's because the gallery type you selected has not provided a template of it's own.

2 comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *