Rakouskej Cvokhaus den první

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPoslední dny jsem plnil instagram a facebook kýčovitejma fotkama z rakouskejch Alp, konkrétně z míst v okolí Söldenu. A jak jsem se k tomu dostal? No asi takhle nějak …

To ti takhle vezu ryby kamarádovi Cvokovi a.k.a. Tomášovi do pivovaru Strahov a ten na mě vybaluje cosi o pensionu v Rakousku a že to potřebuje omrknout a že má takovej plán. Neváhám a kejvu, že se rád zúčastním. Pak dáváme ještě pár taktickejch porad u píva, domlouváme termín a poslední detaily a mise může začít. Plán je jasnej, jet omrknout pension a jeho okolí, prošmejdit tamní hory a bikepark a zjistit, jaký to tam je.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na průzkumnou misi vyrážíme z Prahy ještě s Mourasem a Dočisem ve středu navečer. Do Söldenu dorážíme po 7hod a 580km, tam nás vítá Cvok, kterej tam  s jeho přítelkyní a Gaspim jsou už od neděle. Je tma, takže prďku vidíme, dáváme panáka slívky na úvitanou a jdem chrnět. Jediný čeho si všímám, je zvuk pořádně silnýho potoka tekoucího kdesi ve vesnici. Ráno rozlepuju oči a rychle peláším na balkon a tam zůstávám stát s otevřenou hubou. Přede mnou jsou obrovský hory končící na třech tisících m.n.m.

IMG_0152

Po tom, co jsem se nabažil panorámatama jsem se přesunul ke snídani a začal obhlížet penzion. Pozdravil se zbytkem osazenstva a začal řešit plán na čtvrtek. Pro Gaspiho to byl poslední den v Rakousku a chtěl ještě mrknout na Jägger trail v Söldenu. Takže proč ne? No jedno proč ne by tu bylo. Start cca v 1550m.n.m. a cíl někde kolem 2000m a absence lana. Ale tak což?

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Nahoru vedly poměrně fajn sereplentýny. Cca hodinka stoupání a jsme u Jágra. Chytáme dech a frčíme dolů. Trail je poměrně technickej se spoustou switchback zatáček, tedy vraceček. Dojíždíme k parádnímu potoku, kocháme se a pak zas do kopce.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Odměnou za výšlap je vysokohorská chalupa s poměrně dobrym gulášem a hlavně studenym pivem. Ale to nejlepší na tom všem byl ten výhled. Po občerstvovačce nás čekalo další klesání dolů. Tentokrát trailem, kterej víc odsejpal. Traily tu jsou kamenito-kořenovito hrabankový. A hodně prudký. Člověk si tu na to musí zvyknout.

IMG_0158

Po tomhle jsme si zasloužili řádnou renegeraci. Což znamenalo jediné. Vyzkoušení potoku za barákem. No potoku … ona to byla spíš řádně divoká skorořeka. To nás ale neodradilo a postupně jsme si dali kryorenegeraci. Po tý jsme se cejtili chvíli jako nesmrtelní. Ale …

OLYMPUS DIGITAL CAMERAPo lehkym obědu na #cvokhausu a rozloučení s Gaspim dumáme, kam ještě vyrazit. Z dopoledního pojezdu máme najeto 15km a nastoupáno 1000m. Nohy bolavý, ale zvědavost je silnější. Rozhodnutí padá na trail přímo nad Cvokhausem. A že prej tam je jezero, říkali. A že bude sranda říkali. Takže balíme saky paky a vyrážíme. Asi po kilometru se cesta klasicky zvedá do nesmyslu, kterej pokračuje dalších 5km. Dorážíme cca do dvoutísíc a se Cvokem čekáme na Mourase s Dočisem. Já mezitím poblázněně běhám s foťákem a cvakám jak smysluzbavenej.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Na fotce je vidět naše vesnička Gries, ve které je i Cvokhaus. Jen tak pro představu, jak vysoko jsme se během 6ti km dostali. Když dorazili kluci, tak jsme ještě chvili diskutovali, jestli se nám jako chce k jezeru, protože to leželo dalších cca 300m nad námi. No ale když už jsme došli, teda dojeli, tak vysoko, tak to přeci nevzdáme ne? Takže hurá vejš …

IMG_0164
Zhruba v půlce cesty k jezeru už nešlo jet. Nechali jsme teda kola kolama a vyrazili pěšky horekopcom. Jezírko vypadalo, že je kousek. Za takovym prvním horizontíkem. Natěšený tedy dupeme, šplháme, kamzíkujem po šutrech. Celý to vede Cvok, kterej mizí za horizontem. Tiše mu závidím, že to má za sebou a nasazuju rychlejší tempo. Bohužel po vylezení za horizontík, čekajíc jezero, vidím další kopec s dalším horizontem. No nic, jdu dál. Bolí to. V nohách mám už nastoupanejch 1800m a ty mi dávaj najevo, že se jim fakt nechce.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Po vyškrábání mě ale čeká odměna v podobě luxusního jezírka. A ještě lepšího výhledu. A hlavně dobrej pocit, že jsme to dali. Bohužel má voda v jezírku asi tak mínus 15centimetrů. A je ve stínu, takže nějaký koupání uplně tak nějak nepřipadá v úvahu. Chvíli zevlíme a vydáváme se zase dolů, pro kola a z kopce dolů. Zde končí moje focení, jelikož cesta dolů hodně v HC módu. Prudkej trail s vracečkama, kamenama a kořenama. A přiznávám, chvílema jsem i tlačil. Ano, tlačil dolekopcom. Jedinej, kdo natlačil nejméně z kopce dolů byl Dočis, kterej si to sjezdovotrialově dával jak Danny MacAskill na Peatově V10. Po dojetí všichni odpadáváme. Já prosim pěkně už někdy v deset. Abych byl ready na další den, kterej jsme strávili v bikeparku. Ale o tom až v dalším článku ;)

Default Gallery Type Template

This is the default gallery type template, located in:
/data/web/virtuals/18330/virtual/www/wp-content/plugins/nextgen-gallery/products/photocrati_nextgen/modules/nextgen_gallery_display/templates/index.php.

If you're seeing this, it's because the gallery type you selected has not provided a template of it's own.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *